Historici často uvádějí různá sídla a dokazují, že to či ono město je nejstarší na Zemi. Jedním z měst, které se opravdu uchází o zmíněný primát, je malá turecká vesnice v Anatolii Çatal Hüyük.
Do tohoto sídla jsme se vypravili z tureckého náboženského střediska Konya. Po úmorné několikahodinové cestě autem, v tropických teplotách okolo 50 stupňů celsia bylo jasné, že právě pro svou odlehlost, toto místo bylo po staletí skryto před zraky vědců. V místě probíhají rozsáhlé archeologické výzkumy, a i když lokalita je volně přístupná, byl zde evidentní nezájem vedení vykopávek o jakékoli fotografování nálezů. Je pochopitelné, že archeologové si výsledky práce žárlivě střeží. Nálezy prokázaly, že osada existovala již v období mladší doby kamenné (neolit) a doby měděné (chalkolit). Naleziště je skutečný fenomén, co se týká příslušné historické epochy, je asi největší na světě. Vstupujeme na zhruba 20 metrů vysoký uměle vytvořený pahorek, kde se to archeology jen hemží. Nálezy Çatal Hüyük začaly v roce 1958, a pokračovaly mohutně v letech 1961 až 1965 a dále v roce 1993. Jde o projekt s účastí mnoha národních archeologických institucí, kde hlavní zastoupení mají Turecko, USA, Velká Británie, Polska a mnoha dalších zemí. Obytné domy jsou postaveny z vepřovic a mají nástěnné malby. Fascinující je zjištění, že vzhledem k velikosti sídla zde mohlo žít až 10 000 lidí, což by řadilo Çatal Hüyük (7500 až 5700 př. n. l. ) mezi největší světová města dané epochy. Obyvatelé se dle nálezů živili lovem, rybolovem a byli již zemědělci a chovatelé. Početné jsou i nálezy keramiky. Lze předpokládat, že Çatal Hüyük v budoucnu přinese archeologům ještě mnohá překvapení.
Pavel Bartoš
