Kam s ním, je otázka, kterou si položil už Jan Neruda ve svém známém fejetonu o slamníku, který neměl kam vyhodit. Téma, jak se něčeho nepotřebného zbavit, bylo a je čím dál více aktuální i dnes. Ti, kteří bydlí, nebo často projíždí kolem skládky Regios v katastru obcí Úholičky a Tursko, už asi tuší, o čem bude řeč, neboť právě oni často poukazují na zápach, stěžují si na poletující papíry a stromy obalené igelitovými pytlíky. Pokud tomu tak je, tak jsou jejich stížnosti oprávněné, ale otázkou zůstává, kam takovou stížnost adresovat a kde s případnou nápravou začít, když skládka není na území našeho města? Mají se obrátit na svého zastupitele, KHS, ČIŽP, nebo na příslušný odbor Ministerstva životního prostředí, či přímo na vedení společnosti Regios a.s.? Problematika nakládání s odpady je často diskutovaná a velmi spletitá, a tak jsme se ji rozhodli pro zjednodušení zpracovat do odpovědí na nejčastěji kladené otázky, z nichž některé nám zodpověděl přímo odborník na slovo vzatý, a to Ing. Libor Luňáček, předseda představenstva společnosti Regios a.s., která má skládku ve své kompetenci, za což mu velmi děkujeme.
Kdy a kdo tuto skládku založil?
Skládku zainvestovala a provozovala dánská společnost DanWaste GmbH, a to v roce 1995. Tato společnost měla značné problémy jak s ekonomikou skládky, tak i s provozem této technologie. Akcionáři byly v té době i obce a města v dojezdové vzdálenosti od skládky. Např. jedním z velkých akcionářů bylo tehdy město Roztoky u Prahy. V roce 1999 převzala tuto skládku společnost .A.S.A., která se tak stala cca 99 % akcionářem. Proč se ještě za provozu skládky dánskou společností vykoupily akcie ostatních subjektů s výjimkou obcí Tursko a Úholičky, by asi bylo na delší práci s archivními materiály. Jak to bylo s účastí Libčic nad Vltavou, je rovněž samostatná kapitola historie. Faktem ale je, že Libčice v té době provozovaly vlastní skládku v lokalitě Na Zabitém.
Jak dlouho naše město skládku využívá?
Skládka funguje už 20 let a Libčice s ní spolupracují posledních 16 let.
Co se na skládce ukládá?
Na skládku je možné ukládat odpady typu „O“ – ostatní odpad, tedy odpady, které nevykazují žádnou nebezpečnou vlastnost. Nejvíce je zde zastoupen směsný komunální odpad, druhým nejčastějším odpadem je pak inertní materiál na bázi nekontaminovaných zemin a stavební suti.
Kolik tun odpadu v průměru vyprodukuje jeden občan Libčic?
Nejprve je třeba předeslat, že město je povinno postarat se o komunální odpad podle zákona č.185/ 2001 Sb. Libčice mají dnes 3 352 obyvatel, kteří za jeden rok vyprodukují neuvěřitelných 995 tun komunálního odpadu, který se likviduje na skládce Regios. Za tuto službu jsme zaplatili v roce 2014 celkem 3 199 267 Kč.
A kolik činí zbývající odpad?
Kromě komunálního odpadu jsme v r. 2014 vyvezli 8 tun pneumatik, 41 tun skla, 22 tun papírové lepenky, 31 tun plastů a 3 tuny kompozitních obalů, což jsou ty, které jsou složeny z různých materiálů. Tyto druhy odpadů jsou pak určeny k recyklaci a následně pak k dalšímu využití. Celkem jsme v r. 2014 za veškeré ukládání a služby poskytované firmou Regios zaplatili 3 792 714 Kč. Přičemž každý občan města platí za popelnici pouhých 500 Kč/rok, vlastně ne úplně každý, neboť jsou výjimky, což upřesňuje místní vyhláška, která osvobozuje od placení např. děti do 2 let, lidé nad 80 let platí jen polovinu atd.
Jak je to s cenou za svoz odpadu? Není nadsazená?
Cena za svoz komunálních odpadů je po vzoru energií kontrolována jednotlivými finančními úřady. Cenu za svoz komunálního odpadu tvoří zejména poplatek za skládkování, který každá svozová společnost musí odvádět státu, v tomto případě obcím, na jejichž území je daná skládka provozována (Tursko, Úholičky). Dále se do ceny projevuje cena PHM, nákup samotných nádob, odpis svozového vozidla, mzda pracovníků svozového vozidla a další. Zákon ve svém paragrafovém znění pamatuje na možnou kontrolu této ceny, a to zásadním institutem „Věcně usměrňované ceny“. Tento institut zabezpečuje, že každá svozová firma by měla mít přiměřený zisk. Ten je u této oblasti podnikání v rozmezí 8 až max. 15 %. Každá obec pak má nástroj, jak si tuto cenu může kontrolovat. Jedná se o výběrová řízení, kterými společnost Regios a.s. v minulosti prošla.
Kolik a jaké druhy odpadu za rok tedy musí město likvidovat?
Je toho dost, kromě komunálního odpadu je to 195 tun bioodpadu z biopopelnic, 26 tun stavební suti, 3 tuny baterií, půl tuny nebezpečného odpadu a 12 tun tzv. jiného odpadu, kam patří např. elektroodpad. Z výše uvedených čísel vidíme, že produkce odpadu ve městě s 3 352 obyvateli je značná. Musíme si chtě nechtě přiznat, že původcem odpadu jsme my a každoročně se naše produkce odpadu pomalu zvyšuje. Je jasné, že bez skládky odpadu se neobejdeme, přesto nám někdy vadí např. proč tak zapáchá? Zdrojem zápachu je tzv. skládkový plyn. Pojmem skládkový plyn (označován také LFG z anglického LandfillGas) je plyn, vznikající ve skládkách, a to anaerobním rozkladem organických podílů z uložených odpadů. Lze se toho zápachu zbavit, nebo jej eliminovat na únosnou míru? Zápach je možný razantně snížit na minimální hranici zejména řízeným procesem skládkování. Předně je třeba říci, že zásadní snížení úniku skládkového plynu lze dosáhnout postupným hutněním odpadů tak, aby vznikající plyn nemohl pronikat skrz povrch skládky. Zásadní omezení úniku skládkového plynu se dosáhne postupným uzavíráním jednotlivých etap skládky (částečná rekultivace), což se na každé provozované skládce společnostmi .A.S.A. ČR realizuje.
Co se děje s plynem tvořícím se ve skládce?
Skládkový plyn je postupně ze skládky odsáván naprosto uzavřeným systémem a následně spalován za vzniku oxidu uhličitého a vodní páry. Z dlouhodobé praxe provozování několika skládek v ČR lze jednoznačně říci, že absolutnímu zamezení úniku skládkového plynu při vší snaze a využití vyspělé technologii zamezit nelze. Při určitých velmi negativních klimatických podmínkách je skládka bohužel v nejbližším okolí cítit. Vychází-li společnost Regios ze zkušeností ze skládky .A.S.A. Ďáblice, skládky Uhy a dalších deseti skládek, lze jednoznačně říci, že by takováto situace neměla překročit více jak 15 dní v roce.
Mohlo by dojít k explozi skládkového plynu?
Společnost Regios při odpovědi na tuto otázku poukázala na jedno z několika zásadních pochybení v článku, který se touto problematikou zabýval na webu www.libcickekrizovatky.cz. Žádná zabezpečená skládka, stavěná podle platných ČSN, v ČR ještě neexplodovala. Skládky jsou pravidelně rekultivovány a všechny, které provozuje společnost .A.S.A. jsou tzv. podsávány pro účely zpracování skládkového plynu (metanu). Tento plyn resp. jeho koncentrace se v podstatě rok od roku snižuje, neboť ze skládek, a to zejména změnou zákona o odpadech, mizí tzv. organická složka.
Metan je ale hořlavý plyn.
To ano, ale ve skládce v žádném případě, a to ani lokálně, není překročena tzv. spodní a ani horní mez výbušnosti citovaného plynu. S nadsázkou lze říci, že pokud mají občané u svého rodinného domku septik, tak produkují lokálně větší koncentraci metanu, než celá skládka Regios a.s., Úholičky. Každý, kdo používá u svého rodinného domku pro ohřev vody zemní, nebo jiný komerční plyn, je pro své okolí mnohonásobně nebezpečnější, než zmíněná skládka.
Proč společnost Regios nedokáže zabránit poletujícím papírům a igelitu?
Proti této otázce se firma Regios důrazně ohradila s tím, že úlety odpadů nepocházejí z 95 % z provozu skládky. Přesto společnost .A.S.A. vynakládá poměrně značné finanční částky na okamžitý a periodický úklid v okolí všech svých skládek.
Odkud se tedy ty papíry a igelity berou?
Na skládku nevozí odpady pouze společnost Regios resp. .A.S.A., ale z více jak 50 % externí dodavatelé. Společnost .A.S.A. ČR tedy i společnost Regios a.s. používají certifikovanou techniku, což jsou naprosto uzavřené vozy a kontejnery, z nichž nemůže dojít k žádnému úniku odpadu. Jedná se např. o lisovací uzavřené kontejnery, nebo o kontejnery opatřené víkem nebo sítí.
Může provozovatel skládky odmítnout dopravce s odpadem, který není zajištěn proti úletu?
Může, a stalo se to. Skládka odmítla přijmout odpad, který nebyl zabezpečený, a tak jej dotyčný externí dopravce vysypal v blízkosti skládky, kde neuvěřitelně rychle vznikla černá skládka, která byla mj. i zdrojem poletujících papírů a igelitu. Společnost Regios samozřejmě své externí dopravce upozorňuje na porušování silničního zákona a vede si o takových nezodpovědných dodavatelích evidenci.
Do jaké míry ovlivňuje skládkování odpadu počasí? Třeba vítr?
Budete se asi divit, ale v provozním řádu skládky je jasně definována rychlost větru, při které se musí skládka uzavřít. V té době odpad od žádného, tedy ani interního dodavatele není přijímán. V provozním deníku pak kontrolní orgány mohou poznámky o uzavření skládky a dodržování provozního řádu jednoduše dohledat.
Jak může město Libčice dohlížet na kvalitní vykonávání svozu a skládkování odpadu?
Nahlédnutím do zápisů mnoha kontrol, které jsou na skládce během roku uskutečněny. Všechny jsou pak zveřejněny na webových stránkách příslušné kontrolní organizace. V neposlední řadě byla ustanovena kontrolní komise, která by měla být základním komunikačním kanálem mezi skládkou, tedy společností Regios a.s. a příslušnou obcí.
Skládka teď vypadá jako divný kopec a významně mění ráz krajiny.
Na každou skládku je schvalován projekt jako na každou stavbu. K tomuto projektu se mohou všichni v případě projednání EIA vyjádřit. Následně se tato skládka provozuje a staví do figury odpovídající tomuto projektu.
Je skládka nebezpečná? Může zamořit podzemní vody?
Pokud byly při samotné výstavbě skládky a jejím provozu dodrženy veškeré požadované normy a zákonné předpisy, tak nemůže a nesmí. O jaké normy se jedná? ČSN 838030 – Základní podmínky pro navrhování a stavbu skládek, ČSN 838032 – Těsnění skládek, ČSN 838033 – Průsakové vody, ČSN 838034 – Odplynění skládek, ČSN 838035 – Uzavírání a rekultivace skládek, ČSN 838036 – Monitorování skládek, ČSN 838039 – Provozní řády. Tyto normy ručí za to, že skládka bude, a to co se týče vodního hospodářství, naprosto izolovanou stavbou, která z hlediska nakládání s vnitřními vodami nekomunikuje se svým okolím. Jedná se o velmi širokou a odbornou problematiku, kterou nelze obsáhnout v tomto textu, ale dodržování všech norem se aktivní monitorování celého systému pomocí odběrných vrtů a jejich pravidelnou čtvrtletní kontrolou a vyhodnocováním výsledků ručí provozovatel skládky za její bezpečnost. Doposud k žádnému znečištění na skládce Regios a.s. nedošlo.
Kdo dohlíží na čistotu technologického procesu provozu skládky?
Vedoucí daného areálu. Ten je uveden na všech protokolech a v samotném provozním řádu.
Je odpad na skládce tříděn?
Odpad, který je již určen do tělesa skládky se dále netřídí. Z hlediska platné legislativy v ČR se komunální odpad odložený do přistavené odpadové nádoby a následně odvezený na skládku, třídit nesmí. Odpad je tříděn zejména (nebo by měl být) už v domácnostech. U průmyslových a živnostenských zákazníků dochází k třídění již v době jeho vzniku, a to v dané provozní hale. Společnost .A.S.A. ČR vytvořila cca v roce 1995 model tzv. KOH (kompletního odpadové hospodářství), kdy do jednotlivých fabrik a provozů dosazujeme vlastní pracovníky, kteří u zákazníka odpady třídí.
A tříděný odpad?
Tříděný odpad se samozřejmě dotřiďuje na třídicích linkách a dále putuje k dalšímu využití. Co je to občanská komise, jak pracuje a jaké má kompetence? Občanská komise v minulosti vznikla na základě dohody společnosti Regios a.s., tehdejších akcionářů, tedy zástupců přilehlých obcí a ČIŽP. Hlavním důvodem vzniku této občanské komise byly podle historických zápisů časté a poměrně velké reklamace na společnost DanWaste a management tehdejší skládky. Po převzetí této firmy společností .A.S.A. byla novým managementem navržená jasná pravidla pro fungování této komise a jejím předsedou byl ustanoven pan RNDr. Vacek (bývalý ředitel botanické zahrady). Vzhledem k tomu, že změnou vlastníka zmizely i původní problémy, přestala komise aktivně vyvíjet svoji činnost.
Jak je to s komisí dnes? Funguje?
Komise byla z iniciativy starosty obce Tursko pana Vlka a z iniciativy společnosti Regios a.s. obnovena a znovu zahájila svou činnost v roce 2015. Za tím účelem společnost Regios a.s. přepracovala status občanské komise a předložila komisi jeho obnovenou verzi. Existenci této komise společnost Regios považuje za důležitou komunikační platformu mezi přilehlými obcemi a společností. Při provozování společnosti jakou je Regios nelze reagovat písemně a ani ústně na všechny podněty jednotlivých občanů, a proto je ze strany Regiosu práce občanské komise vítána jako ideální komunikační nástroj.
Proč nejsou zástupci města zastoupení v orgánech společnosti?
Protože pro to není zákonný, a ani jiný důvod. Město Libčice není akcionářem společnosti Regios a.s.
Dokdy bude skládka v Úholičkách fungovat a co s ní bude potom?
Regios bude ukládat odpady od občanů do naplnění skládkové kapacity této skládky, nejpozději však do roku, který stanoví MŽP, resp. legislativa ČR. Kogenerace, která zpracovává tzv. skládkový plyn, by měla účinně fungovat cca 15 let po uzavření skládkového tělesa. Zbytkový metan, který se již nebude dál využívat při konverzi, bude spalován v již instalované fléře (vysokoteplotní pochodeň). Dále budou provozovány technologie, které jsou popsané v níže uvedených bodech.
Kam se po ukončení skládkování v Úholičkách Regios přesune?
Předně je třeba říci, že společnost Regios a.s. se nikam nepřesune. V areálu skládky se za dobu provozu a podnikání této společnosti vybudovaly technologie na zpracování využitelných složek odpadů, které budou provozovány i po ukončení skládkování. Jedná se např. o výrobu alternativního paliva a třídicí linku na roztřiďování běžných separovaných odpadů.
Kam bude město Libčice vozit odpad po uzavření skládky v Úholičkách?
Tuto otázku je nutno směřovat na republikové politiky a MŽP. Odpady se řeší v ČR koncepčně v rámci energetické a surovinové politiky, a to v rámci tzv. POH ČR (Plán odpadového hospodářství ČR). Pravidla v tomto případě stanovuje stát, nikoli společnost Regios a.s.
Proč se komunální odpad nespaluje, ale skládkuje?
V ČR vzniká ročně cca 3 500 000 tun komunálního odpadu (aktuální zdroj POH ČR). Jak odborná veřejnost velmi dobře ví, máme v ČR pouze tři spalovny komunálního odpadu. Jedná se o spalovnu ZEVO Praha Malešice, kterou provozuje a vlastní akciová společnost Pražské služby. Maximální kapacita spalovny je 330 000 tun odpadu ročně. Dále je provozována liberecká spalovna (vlastněná společností PPF) s maximální kapacitou 99 000 tun komunálního odpadu za rok. Poslední, a tedy třetí provozovaná spalovna, je spalovna společnosti SAKO Brno, a to s maximální roční kapacitou 250 000 tun odstraněných komunálních odpadů. Pokud tedy vše shrneme a jednoduše výše uvedená čísla sečteme, dostaneme se na maximální roční kapacitu všech aktuálně provozovaných spaloven v ČR na cca 680 000 tun komunálních odpadů.
To je opravdu málo, ale dá se předpokládat, že v budoucnu zmizí skládky a vzniknou místo nich spalovny?
Pravda je, že plán odpadového hospodářství ČR počítá s ukončením skládkování. V obecné rovině se hovoří o roku 2024, ale zda v té době budeme mít k dispozici dostatečnou kapacitu spaloven, nelze v současnosti říci.
Ing, Pavel Bartoš, MBA, starosta
Jaroslav Čermák, správa majetku města
Ing. Libor Luňáček, předseda představenstva společnosti Regios a.s.
Převzato z Libčických novin – listopad 2015
