Loni v prosinci zastupitelstvo města odsouhlasilo investici do pořízení strategického plánu města. Co je cílem a obsahem strategického plánu? A jaký bude postup při jeho zpracování?
Strategický plán má tři cíle
Tím prvním je posílit šance města v případě žádosti o dotaci. Body lze získat mimo jiné i zato, že projekt na který město žádá dotaci není izolovaným nápadem, ale opírá se o strategický záměr rozvoje města, který schválilo zastupitelstvo. Druhým cílem je vytvořit základní koncepci rozvoje města s výhledem na následujících 10 let. Strategický plán je svým způsobem doplňkem územního plánu. Jde především o to, aby si představitelé města a jeho občané ujasnili, jakým směrem by se město mělo vyvíjet, k jaké podobě by mělo směřovat a jakými kroky se chce k této vizi dostat. A konečně třetím cílem je zapojit širší okruh lidí do diskusí o věcech veřejných. Formulace cílů do příštích let by se měli zúčastnit nejen zastupitelé, ale také členové komisí a výborů, organizací působících ve městě i aktivní jednotlivci.
Co strategický plán obsahuje
Základem je analýza současného stavu. Většina dat je dostupná buď v různých veřejně přístupných databázích (Český statistický úřad, krajské databáze, územně analytické podklady obce s rozšířenou působností apod.), anebo je dohledatelná v materiálech města. Některé, zvláště technické údaje (o dopravě, infrastruktuře, životním prostředí) lze najít v územním plánu anebo je zpracovatel získá přímo od úřadu či představitelů města. Výsledkem analytické části je SWOT analýza, tedy stanovení slabých a silných stránek města, nalezení šancí do budoucna a naopak hrozeb ohrožujících jeho rozvoj.
Vize budoucnosti
Ze znalosti současného stavu města by měla vycházet vize do budoucnosti – cílový stav, jakého by město chtělo v horizontu zhruba deseti let dosáhnout. Současně s formulací vize je třeba stanovit základní strategické cíle, které směřují k jejímu naplnění. Strategické cíle zároveň zpravidla vymezují hlavní problémové okruhy. Tyto oblasti je lepší řešit v užším týmu, například v radě města či zastupitelstvem jmenované pracovní skupině. Dojde-li ke shodě na vizi, problémových okruzích a strategických cílech, je možné pokročit dál. K jednotlivým problémovým okruhům, jejich analýze a stanovení konkrétních cílů v jednotlivých okruzích by se měl vyslovit širokých okruh lidí. Jde o sbírání podnětů a nápadů a výběr těch nejlepších. Ty nejlepší konkrétní cíle či akce pak dostanou podobu projektových karet.
Kompletace strategického plánu
Posledním krokem je kompletace celého strategického plánu, jeho projednání v radě města a schválení zastupitelstvem. Někdy je strategický plán dovršen i tzv. akčním plánem, tedy harmonogramem akcí, jak by se měly realizovat, stanovením odpovědných osob apod. Zkušenosti ukazují, že právě tato část je většinou velmi rychle mrtvým nebo nepoužitelným textem. Mění se osoby, mění se priority a velmi často se město řídí okamžitou potřebou. Roli akční části plní projektové karty a hlavně pravidelná aktualizace obsahu strategického plánu a vyhodnocení toho, co se již podařilo naplnit.
Kdo se na tvorbě strategického plánu podílí
V první řadě je to městem vybraný zpracovatel. Město Libčice nad Vltavou si vybralo za zpracovatele strategického plánu Přemyslovské střední Čechy o.p.s, které mají zkušenosti s přípravou strategických plánů obcí a měst v území své působnosti a znají dobře realitu města. Jejich úkolem je zpracovat analytickou část, koordinovat ve spolupráci s vedením města další fáze zpracování a samozřejmě pak celé dílo zkompletovat a formálně uspořádat. Radě města Libčice nad Vltavou, (anebo radou určené pracovní skupině) přísluší formulovat vizi, problémové okruhy a strategické cíle. Ta se může odehrát na půdě zastupitelstva či na veřejném projednání. Práce na jednotlivých problémových okruzích by měla být záležitostí „odborné veřejnosti“, což jsou zpravidla členové komisí a výborů a zástupci organizací působících ve městě. Konečné slovo má pak zastupitelstvo, které celý strategický dokument schválí.
Naplňování strategického plánu
Nemělo by smysl vytvářet strategický plán jen proto, aby zůstal někde ve skříni a občas byl vytažen k tomu, aby sloužil jako opora pro získání dotace. Strategický plán by měl zůstat živým dokumentem, přístupným samozřejmě veřejnosti. Vyžaduje aktualizaci a kontrolu plnění, jak ze strany zastupitelů, tak i veřejnosti a je přístupný na internetových stránkách města, případně jeho zásadní pasáže mohou být otištěny vLibčických novinách.
Pavel Bartoš, starosta
Liběhrad 2014
