Tak jsem byla v Senátu

Ne, že bych mířila do vysoké politiky, ale přesto jsem již několikrát byla  na různých společenských a vzdělávacích akcích  v horní komoře Parlamentu ČR, neboť, jak známo,  Senát ochotně zpřístupňuje své  prostory  veřejnosti.  Tentokrát jsem byla v červnu pozvána do  Kolovratského paláce, kde se  v Zeleném salonku  konal seminář na téma Slavné ženy minulosti. Pozvání jsem obdržela od  místopředsedkyně Senátu Mgr. Miluše Horské, která seminář uspořádala ve spolupráci se Soroptimist klubem Praha. Ten je součástí největší světové ženské organizace Soroptimist International, jež má ve 130 zemích více než 80 000 členek,  a já minimálně pět z nich znám osobně…  Soroptimist International podporuje mezinárodní spolupráci a přátelství, usiluje o zlepšení kvality života žen a dívek, kterým se snaží pomoci zejména tam, kde přístup ke vzdělání a obživě mají ztížený. Tato organizace má přímý vstup do OSN, je zastoupena v UNESCO a jiných mezinárodních organizacích a institucích např. v Radě Evropy.

Není tedy divu, že senátorka Horská otevřela dveře Zeleného salonku a velmi vstřícně  přivítala pozvané hosty z řad novinářů, umělců a historiků včetně svého kolegy PaedDr. Hynka Kmoníčka, ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky. Seminář byl  zaměřen na pozoruhodný životní osud baronky Berthy  Sophie Felicity von Suttner – první ženy, která je nositelkou Nobelovy ceny za mír, kterou obdržela v r. 1905. S jejím zajímavým životopisem  nás seznámila PhDr. Jana Hodurová ze Společnosti Berthy Suttnerové.

Stručně bych jen zmínila, že Bertha se narodila v r. 1843 v Praze jako hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova a zemřela v r. 1914 ve Vídni. Byla česko-rakouskou radikální pacifistkou, publicistkou a spisovatelkou. Ovládala několik jazyků, byla nadaná na hudbu, zpěv i umění.  Zajímala se o literaturu a filosofii. V r. 1850 se vdala za syna vídeňského průmyslníka Artura Suttnera a odcestovala s ním do Gruzie, kde pracovala v lazaretu. Zřejmě právě tam byla Berhta svědkem velkého utrpení lidí sužovaných rusko-tureckou válkou. Posílala o tom své články  do vídeňských i berlínských novin a dospěla k názoru, že válka je zlo, proti kterému je třeba se postavit. Zasvětila tomu svůj život i své literární dílo, které nezůstalo bez povšimnutí. Vypracovala se na takovou úroveň, že byla zvána na mírové kongresy po celém světě – Benátky, Řím, Haag, Vídeň, Monako,  Boston atd. Byla  v Bílém domě, ale i v Čechách –  coby prezidentka Rakouské mírové společnosti měla přednášku v  Mariánských Lázních a  T. G. Masaryka považovala za svého stoupence a pacifistu.

Bertha von Suttner, rodačka z Prahy, je označována za nejproslulejší ženu světa před první světovou válkou. Narodila se v Praze a zemřela ve svých 71 letech ve Vídni, a tak se historikové o její osobu trochu přetahují, ale ono není vůbec důležité, zda je tato významná žena Pražačkou či Vídeňačkou, neboť celý  svůj život zasvětila boji za mír na celém světě. Historie  i současnost nám však bohužel dokazují, že to byl boj  marný. Přesto je třeba si každého takového člověka a jeho odkazu vážit a o zachování míru neustále  usilovat.

O tom tedy byl seminář v Kolovratském paláci v Zeleném salonku, který je paradoxně místem, kde se vláda tehdejší ČSR v čele s Emilem Háchou 15. března 1939 rozhodla uvěřit německému vůdci Hitlerovi, že mohou svým podpisem zajistit dlouhodobý mír mezi oběma národy. Jak velký omyl to byl, poznali Češi a Moravané ještě téhož dne, kdy je německá armáda nekompromisně obsadila a rozpoutala rozsáhlý válečný konflikt, do kterého se postupně zapojila většina států světa. S více než  60 miliony obětí je 2. světová válka považována za dosud největší válečné střetnutí v dějinách lidstva.

Odcházela jsem ze Zeleného salonku vlivem takových historických vzpomínek poněkud otřesená, a tak mě potěšilo, že prvního, koho jsem na chodbě potkala, byl usmívající se senátor Jiří Dienstbier, s kterým se znám z našeho masopustu. Mám prý v Libčicích pozdravovat, tak jste mi svědky, že jsem na to nezapomněla a ráda jeho pozdrav vyřizuji.

20160614_134310

Elegantní Zelený salonek v Kolovratském paláci, kde si každý účastník semináře musel díky  vlídnému a uctivému přijetí senátorky Horské připadat jako vzácný host.

 

Bertha-von-Suttner-1906

Bertha von Suttner v r. 1906.

 

Související články