Libčice nad Vltavou trápí řada negativních jevů jako vandalismus, sprejerství, automobilní vraky a podobně. Je otázkou, jak se s těmi doprovodnými jevy civilizace vyrovnat.
Ideálním řešením by byla součinnost města, občanů, policie, školy a hlavně rodičů. Tomu tak bohužel není a městu nezbývá než trpělivě uklízet převržené popelnice, sbírat odpadky po ulicích, čistit po sprejerech nádraží, a to i přesto že městu nepatří. Velmi často uklízí zaměstnanci úřadu hromádky domovního odpadu kolem Libčic, které tam občané odvezou. Snažíme se ohlídat si tyto výtečníky, ale to má bez výše uvedené spolupráce jen omezenou účinnost. Občané Libčic to jistě vidí, a tak si dovoluji nabídnout vám jednu zajímavou teorii, kterou jsem našel v odborném tisku.
Teorie rozbitých oken
V USA vyšla kniha autorů Jamese Q. Wilsona a George Kellinga, která překládá tezi, že pokud se začnou v nějakém prostředí vyskytovat znaky rozkladu (grafiti, odpadky na ulici, rozbitá okna, zničené lavičky atd.), pak lidé v tomto prostředí žijící se o něj přestávají zajímat a naopak takové prostředí dále přitahuje pochybné existence. Představme si budovu s jedním rozbitým oknem. Pokud ho nikdo neopraví, budou záhy rozbitá všechna okna a poté dochází k nastěhování či občasnému přespávání pochybných individuí. Nebo si představme chodník, který se neuklízí. Záhy i „slušní“ občané odhazují odpadky na takový chodník, stejně tam už všude jsou. Pak někdo odstaví vrak auta, a když v takovém místě později zaparkujete může vaše auto být s velkou pravděpodobností vykradeno. Obdobně fungují černé skládky. No a tato teorie říká, že problém musíme řešit, když je malý. Tedy, odstraňovat škody po vandalech v co nejkratším čase a dokud jsou drobné, zneškodňovat zárodky nepořádku co nejdříve, přemalovávat i náznaky grafiti téměř ihned.
New York aplikoval tuto teorii v praxi. V roce 1985 začali v metru kontrolovat před výjezdem každou soupravu metra. Pokud byla postříkaná, nevyjela a šla do myčky. To trvalo do roku 1990, kdy prakticky zmizel problém postříkaných vagónů. Podobně se metro zbavilo černých pasažérů. Načerno tehdy jezdila i většina „slušných“ lidí. Hromadné policejní razie a nulová tolerance černých jízd v metru brzy přinesly ovoce. Rudolph Giuliani, známý starosta New Yorku, byl velkým stoupencem této teorie. Pravidelný úklid ulic, vyžadovaná vnější údržba domů, nulová tolerance grafiti město výrazně změnily a přivodily významný pokles vandalismu a nezájmu lidí o to, co se kolem nich děje. Kromě New Yorku se tato teorie aplikovala v celé řadě amerických měst, především v těch malých a mnohem dříve než v největším americkém městě.
Stejně tak i v Libčicích jsme se dlouhodobě snažili v prostoru Kolonie zajistit pořádek a věnujeme systematickou péči kontrole pořádku. Výsledky našeho snažení jsou evidentní. Z Kolonie zmizela pochybná individua, o která v našem městě nestojíme. Nájemníci z Kolonie dle hlášení bytového podniku začali platit nájemné a splácet staré dluhy. Celá situace je náročná, vyžaduje čas, ale jinak to prostě nejde.
