Kralupský most

Masarykův most přes řeku Vltavu v Kralupech slaví letos 90 let od počátku stavby. Je to nám všem dobře známá a hojně využívaná stavba, která začala na jaře roku 1926 a v některých ohledech byla technicky unikátní pro zvolené technologie stavby. Již při jejím povolování bylo do podmínek stavby dáno vodohospodářskou komisí, že z důvodu vysoké hustoty vodní dopravy nesmí být pilíře mostu umístěny v řečišti. Dnes můžeme na tehdejší vysokou hustotu vodní dopravy jen vzpomínat.

Projektantům, pod vedením Ing. Dr. techn. Jarolíma Farského, nezbylo nic jiného, než přepracovat původní návrhy a umístit pilíře hlavního oblouku na oba břehy. Jejich vzdálenost je 80 metrů. Takové řešení si vyžádalo ovšem dosti značnou výšku střední části mostu. Problémy nastaly i se založením pilířů. Předepsáno bylo dostat se až na tvrdé podloží, které se nacházelo v hloubce 11 metrů. Z důvodu prosakování vody do jam pro budoucí pilíře se tehdy jevilo jako vhodné provádět výkopy v obdélníkových betonových kesonech bez dna. Kesony postupně klesaly svou vahou hlouběji v závislosti na jejich poddolování. Prosakování vody se zabránilo  vyšším tlakem vháněného vzduchu z povrchu. Aby nebyl vzduch pro dýchání v kesonech znehodnocován spalinami, bylo zde použito elektrické osvětlení. Do kesonu se sestupovalo tzv. ocelovými vzdušnicemi válcového tvaru. Přes ně se dopravoval vytěžený materiál i dělníci. Při výstupu na povrch sloužily jako dekompresní stanice pro vyrovnání tlaku s tlakem na zemi.

Celou stavbu tehdy pozdržela povodeň, která dle dochovaných materiálů začala 14. června 1926. Výkopové jámy byly zcela zaplaveny. Zhroucení jam zabránilo již hotové pažení. Po povodni došlo k vyčerpání vody a pokračování ve výkopech. Poté došlo postupně k založení dna pod pilíři po vrstvách z předepsaného materiálu a výstavbě pilířů. Na to postupně navazovala stavba celého mostu, jeho ukotvení do břehů a výstavba silnice na obou stranách řeky. Stavba byla dokončena v roce 1928, kdy byl most po provedení předepsaných zkoušek otevřen pro veřejnost. Po otevření byl most považován za moderní, nejhezčí a nejpozoruhodnější stavbu ve střední Evropě. Dnes je považován za technickou památku, kde se uplatnily na tehdejší dobu různé nové technologie.

Jaroslav Čermák

Související články