Ve vztahu k literatuře se náš národ podle všemožných hodnocení řadí k světové elitě. Jsme národem vzdělaným. Češi vždy hodně četli.
V době před listopadem 1989 jsme byli známi jako národ, který je ochoten strávit část dne ve frontě na knihy. Trend zájmu o nákup literatury rostl i po změně politického režimu. Vznikly obří knižní obchody, prodejny levných knih, internetové zásilkové obchody a čtenáři měli nepřeberný výběr relativně dostupné literatury. Otázkou je kvalita a cena děl. Vzhledem k tehdejší izolaci naší literatury v období před listopadem se k českému čtenáři z cizích literatur dostavovaly hojně díla národních klasiků, detektivky od Georgie Simenona a Agáty Christie a bestsellery od Artura Hailley, Johan Mario Simmel, Daniely Steel atp. Co se týká prodejní ceny knih, tak si myslím, že jde o odraz poptávky na knižním trhu, protože kupující čtenář je ochoten klidně zaplatit za výše uvedená díla 200 – 300 Kč. Z regálů našich knihoven byli vytlačeni čeští klasici a postupně je nahradili autoři, kteří již 30 let čekali na svou příležitost. I v literatuře se uplatňují módní trendy. A trendy je potřeba respektovat. Každý čte něco jiného. Někdo hledá zábavu a jiný poučení. Faktem ale zůstává, že vhledem k již zmíněné 40 leté izolaci české literatury v kontextu evropské kultury je potřeba postupně dohánět zpoždění, které jsme nabrali ve vydávání jak domácí tak zejména zahraniční literární produkce. Situaci na našem knižním trhu je možno přirovnat k vlaku s pasažéry čtenáři. Vlak evropské literatury jede svou přirozenou vývojovou trasu a pro ty, kteří nesedí ve vlaku, bude obtížné dojet do cíle.
Většina z nás s chutí vezme do ruky knihu, potěžká ji, prolistuje a má dobrý pocit, že drží v ruce něco konkrétního. Musím říct, že je mi tento přístup ke knize sympatický a je přirozený. Již řadu let však existuje i jiný druh literatury, který skýtá velké možnosti jak pro čtenáře, tak pro vydavatele. Jde o literaturu, která díky pokroku informační technologie je umístěna na nejrůznějších nosičích a úložištích od Flash memory po sofistikovaná internetová úložiště. Zde najdeme mimo jiné oscanované tituly od klasických literárních děl až po poslední produkci moderních našich i zahraničních autorů. Digitální knihy a různé jiné texty lze nalézt v mnoha formátech. V současné době na internetových úložištích se setkáváme s mnoha tiskovými formáty, kde nejrozšířenější je PDF, DJVU a .epub. Digititální publikace si buď koupíme ve specializovaných internetových obchodech, nebo pokud se jedná o tituly, kde se neuplatňují autorská práva, lze si je prostě stáhnout z internetu. Knihy po stažení prohlížíme a čteme v počítači v příslušném prohlížeči. S současné době jsou populární čtečky digitálních knih. Jedná se o jednoúčelové zobrazovače příslušných formátů. Poslední trend směřuje k využití tabletů, kde lze pracovat s plnohodnotným počítačem. To kvalitní co nám literatura v papírové podobě poskytuje, tj. vstup do světa fantazie, kde nás děj pohltí, lze zažít i s digitální knihou. Digitální kniha je kvalitním doplňkem papírových knih a naopak.
Další zajímavou možností jak si obohatit zážitek z literatury je poslech audioknih. Zde se z hlediska interpreta setkáváme se dvěma možnostmi. Bud máme audioknihy namluvené rétory v plném rozsahu literárního díla, anebo máme audioknihy zpracované jako dramatizace, často různě studiově upravené. Vyskytují se na internetových úložištích v různých hudebních formátech, které stejně jako knihy digitální stahujeme. Audioknihy umožňují rychle a pohodlně se seznámit s texty často velmi rozsáhlými. Dnes je v oboru audioknih k dispozici široká nabídka od klasických literárních děl naší i světové produkce po současnou literaturu. Rostoucí význam má audiokniha v oblasti vzdělávání a výuky cizích jazyků. Lze říci, že audioknihy a digitální knihy jsou kvalitním doplňkem běžných papírových knih a patří jim budoucnost.
Pavel Bartoš
