Pár let po revoluci v r. 1989 slavnostní akt, kdy se novorozeňátka oficiálně vítala do města či obce, na čas vymizel coby komunistický výmysl, který měl zřejmě nahrazovat křesťanský křest. Tehdy se v kostele křtilo spíše tajně, a tak zcela automaticky všichni narození byli s rodiči pozváni na tehdejší výbory a povinně se vítalo ostošest.
Zdá se, že se to ale nepřežilo, ba právě naopak. Rodiče mají dnes na výběr. Mohou vzít své děťátko ke křtu do kostela, na slavnostní akt vítání na radnici, nebo klidně na obě místa, když budou chtít.
Jsem často coby fotografka těmto slavnostním chvílím na naší radnici přítomna a musím potvrdit, že je dobře, že se tato tradice nezrušila. Pokaždé je to krásné. Všichni přicházejí ve svátečním a miminka už dávnou nejsou spoutaná v zavinovačkách, jak tomu bylo dříve. Ani nemají žádné miminkovské dupačky. Kloučci mají často na sobě pořádné kalhoty a miniaturní pánskou košili k tomu a holčičky se pyšní ve svých prvních šatičkách.
Jsou to vzácné a radostné chvilky pro všechny zúčastněné.
A že se ani nezměnil název? Také dobře. Nic výstižnějšího, než „Vítání občánků“ to stejně být nemůže.
Související články
